Víte, co mají společného různé koruny, dolary, libry, eura, franky, rubly, randy a podobně? Samozřejmě, že určitě víte. Jedná se o peníze. O měny, které jsou sice různé, ale jedno je jim společné. A sice to, že se jimi přinejmenším v určité části světa platí, že je možné směňovat je za různé zboží a služby.
Všechny uvedené stejně jako neuvedené měny slouží právě k tomuto. Plus je pochopitelně možné využít je i ke spoření, i k investování, i k darování nebo jiným účelům, jež jsou ale vždy provázené tím hlavním, tedy tím, že mají peníze určitou kupní sílu, že jsou symbolem určité hodnoty, jenž je někdy globálně a někdy aspoň lokálně akceptovaná.
A lidé si peníze pořizují, tedy obvykle vydělávají, proto, aby si za ně mohli pořizovat to, co potřebují k životu nebo co je jim aspoň nějak prospěšné.
Ovšem zatímco jsou peníze v tomto ohledu zřejmě tím nejideálnějším, na co jenom mohlo lidstvo přijít, mají i své stinné stránky, a to především tu skutečnost, že jich lidé nemají vždy tolik, kolik jich potřebují. A kdo jich dost nemá, strádá.
Stejně jako ale strádají vlastně i ti, kdo mají peněz nadbytek. Ti ale trpí jiným nedostatkem, jenž se s penězi pojí, a to tím, že takové finanční prostředky postupem času ztrácejí vlivem inflace část své hodnoty, což znamená, že čím déle je člověk drží, tím méně si toho za ně nakonec pořídí. A proto musí ti, kdo mají nadbytek, rozumně zvažovat, jak tento využijí, jak ho investují, aby se podobné ztrátě v rámci možností zabránilo.
S penězi to tedy nemají právě snadné ani ti, kdo jimi oplývají v hojné míře, ani ti, kdo strádají v důsledku jejich nedostatku. Ale určitě se shodneme na tom, že je lepší ta varianta, při níž člověk peníze má. Protože čím více těchto je a čím stabilnější tyto jsou, tím má člověk zajištěn vyšší životní standard. A kdo by si nechtěl žít na úrovni, že?
