Spotřebitelský úvěr můžeme definovat jako odloženou platbu, zápůjčku, úvěr nebo jinou peněžitou službu mezi zprostředkovatelem neboli věřitelem a uživatelem neboli dlužníkem, který je fyzickou osobou a využití peněz nebude součástí podnikatelského záměru.
Je určený v první řadě pro nákup spotřebního zboží, financování služeb nebo také pro účel nákupu bydlení nebo rekonstrukce. Proto se také dělí na účelový a bezúčelný.
Účelový spotřebitelský úvěr je nastavený na požadavku doložení účelu použití získaných peněz z úvěru. Uživatel následně může peníze využít na nákup konkrétního zboží, jako například spotřebiče, elektronika, dovolená, nábytek, auto. Ve většině případů jsou tedy peníze vyplacené bezhotovostně přímo na účet vybraného prodejce zboží nebo služeb.
Bezúčelný spotřebitelský úvěr je charakteristický tím, že se u něj nevyžaduje doložení konkrétního využití peněz a sjednanou částku dostává dlužník na svůj uvedený bankovní účet nebo v hotovosti. Peníze může následně využít na cokoliv. Úroková sazba však bývá vyšší, než u účelového spotřebitelského úvěru.
