Jsou lidé, kteří odejdou do důchodu, jakmile na něj získají nárok. A někdy podobní lidé nečekají ani na řádný termín a odcházejí do penze dřív v podobě předčasného důchodu.
Ti první ale nemívají často zrovna na růžích ustláno a ti druzí, jimž se kvůli předčasnému odchodu důchod navíc krátí, už teprve ne. Ale děje se to.
Pak tu máme ale i lidi, kteří by mohli do důchodu odejít a už nikdy na práci nesáhnout, ale nečiní tak. Jsou tu prostě i pracující důchodci, odedávna zkráceně zvaní prduchové. A ať už tito pracují souběžně s důchodem z jakéhokoliv důvodu, mělo by se to ocenit. A třeba i naše dnešní vláda ve svém programovém prohlášení podporu právě pracujícím důchodcům přislíbila.
Ale známe vlády. Něco slibují a často i něco docela jiného pak dělají. A tak se pracující důchodci právě od vlády ničeho mimořádného nedočkali a jen tak ani nedočkají. Namísto slibovaného většího zohlednění počtu odpracovaných let dělá vláda spíše vše pro to, aby se maximálně znevýhodnil odchod lidí do předčasného důchodu.
Namísto původně slibovaných možných pobídek, které by důchodce motivovaly k pozdějšímu odchodu do penze a delší práci, se jen konstatovalo, že třeba odpuštění odvodů na sociální zabezpečení ve výši 6,5 procenta ze základu výdělku by připravilo státní kasu o příjmy, a to nelze dopustit. I kdyby to současně znamenalo, že by na oplátku přestalo u pracujících důchodců zvyšování důchodů o 0,4 procenta z výpočtového základu za každý odpracovaný rok navíc.
I když pro nás tedy mají pracující důchodci nesporný význam, v dnešní době si nepolepší. I když je jejich působení na trhu práce nejednou důležité a někdy i mimořádně žádoucí, a to jak pro společnost, tak i pro ony důchodce samotné, o podobě, jak by to mělo vypadat, se jenom jedná a jedná. A nikdo neví, k čemu taková jednání povedou. A můžeme jenom doufat, že to nakonec neskončí jen u možnosti žádat o důchody online.