S penězi je to těžké v podstatě bez ohledu na to, zda je někdo má nebo nemá. Protože je-li někdo odsouzen k jejich nedostatku, nemůže si nakoupit všechno to, co by chtěl a potřeboval, a když je má, zase aby zejména v dobách jako je ta naše současná hořce plakal při uvědomění si toho, jak rychle mu tyto ztrácejí vlivem inflace svoji hodnotu.
Všichni víme, že je u nás inflace v dnešní době tak vysoká, jako už sakra dlouho ne, a moc nás neutěší ani srovnání se zeměmi, kde je to ještě daleko horší, dejme tomu s Tureckem. Zejména když můžeme závidět třeba rekordní, ovšem pouze více než tříprocentní inflaci ve Švýcarsku.
Naše peníze se prostě potýkají s tak razantním znehodnocováním, že je pomalu na pováženou, jestli se je za dané situace vůbec ještě vyplácí spořit. Protože hotovost i vklady na tradičních účtech neznamenají pro majitele peněz prakticky žádný přínos, ty jsou naprosto prodělečné, a najít nějakou zajímavou investiční nabídku, která by přinesla zhodnocení překračující inflaci a zároveň nehrozila i ztrátou vložených finančních prostředků, je skutečně umění. A kdo ví, zda se vůbec taková možnost investování, která se skutečně vyplatí, dá na trhu nalézt.
A proto je otázka, zda si dnes peníze šetřit nebo ne, k nezodpovězení. A je jenom na každém z nás lidí, zda si nějaké ty finance odložíme na později, nebo se jich raději zbavíme, dokud mají svoji hodnotu. Obojí má totiž svá plus i mínus. Kdo je utratí, nepřijde o jejich reálnou hodnotu, jenže co když je pak někdy bude potřebovat a už nebudou? A kdo si je našetří, co z nich bude mít, když inflace v dohledné době určitě nevezme konce?
A tak je nakonec asi nejlepší rezignovat a pokusit se myšlenky na gradující zdražování zapomenout. Což ale dost dobře nejde, když se o velké inflaci mluví a píše všude a každý z nás také co chvíli vidí její projevy na cenovkách v obchodech. Ale nic lepšího vám poradit nelze.