Když je člověk nezaměstnaný, má obvykle dostatek času, tedy toho, co pracujícím lidem obvykle citelně schází. To lze nezaměstnaným závidět. Ovšem vlastně zřejmě jenom to. Jinak je život nezaměstnaných spíše či vysloveně nezáviděníhodný. A to z mnoha nejrůznějších příčin. Především pak pochopitelně těch finančních.
Podpora, kterou u nás totiž nezaměstnaní dostávají, se pohybuje ve výši, jež už na první pohled nedává naději na důstojný život, pokud se dá vlastně o nějakém životě vůbec mluvit. Jde totiž obvykle o částky nedosahující ani výše minimální mzdy, a pokud už člověk aspoň těch několik tisícovek dostává, pak jenom za určitých jasně daných podmínek a jen na několik měsíců.
V loňském roce kupříkladu dostávali naši nezaměstnaní obvykle (ve dvaceti procentech případů) jedenáct a půl tisíce měsíčně, ovšem stejný počet lidí se musel spokojit jenom se třemi a půl až čtyřmi a půl tisíci. A průměrná podpora v nezaměstnanosti činila 8534 korun. Stát vydal na tyto podpory v loňském roce 10,57 miliardy korun.
A ani letos na tom nejsou nezaměstnaní o moc lépe, protože i kdyby dosáhli maxima, nebude to víc než cca dvacet tisíc, s výjimkou některých rekvalifikujících se lidí. A za těchto podmínek žije v posledních měsících asi třetina z řádově čtyř procent našinců, tedy asi 300000 zájemců o práci, kteří mají vůbec na takovou podporu nárok.
A kdo jsou ti ‚vyvolení‘, jimž je přáno podporu v nezaměstnanosti pobírat? Jsou to lidé, kteří neodešli z práce kvůli zvlášť hrubému porušení pracovních povinností a kteří pracovali aspoň dvanáct měsíců v posledních dvou letech, případně lidé po rodičovské dovolené. Ti ve věku do padesáti let mohou podporu pobírat až pět měsíců, lidé ve věku do pětapadesáti let osm měsíců a ti nad pětapadesát let jedenáct měsíců, a to ve výši nejprve 65, pak 50 a nakonec 45 procent z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, respektive z vyměřovacího základu u OSVČ. A pokud člověk odejde z práce bez závažného důvodu sám, klesá tato částka jen na 45 %.
Nezaměstnanost prostě není terno. A tak to má také být. Protože bez práce nejsou koláče.
