Pokud je člověk v exekuci nebo osobním bankrotu, musí počítat s tím, že mu bude jeho věřiteli sebráno kdeco a exekutor se také nebude na situaci takového dlužníka ohlížet při zabavování jeho případného majetku.
Tím jediným, co má člověk, jenž se do takové nezáviděníhodné situace dostal, jisté, je to, že má nárok alespoň na to, aby mu zbylo alespoň nezabavitelné minimum, tedy částka, na niž mu nesmí nikdo sáhnout, a to proto, aby tento mohl alespoň přežívat.
Tato částka činí dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a částku normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50000 do 99999 obyvatel. Plus se tato základní částka navyšuje o čtvrtinu za každou dlužníkem vyživovanou osobu.
Do konce letošního března tak měl každý podobný člověk nárok na nezabavitelné minimum 6608 korun pro sebe a 1652 korun pro každou vyživovanou osobu. A od počátku dubna je na tom o něco lépe díky zvýšení životního minima, ze kterého se toto minimum – jak bylo uvedeno výše – vypočítává. A tak zůstává dotyčnému jedinci nově 6908 korun, respektive 1727 korun pro osobu jím vyživovanou.
A další přilepšení by mělo rozhodnutím vlády přijít v červenci, kdy by mělo být ono zvýšení ještě razantnější. A to proto, že takovému člověku budou nově náležet ne dvě třetiny, ale tři čtvrtiny výše zmíněného součtu, a každé vyživované osobě bude náležet už ne čtvrtina, ale třetina základu. Takže člověku bude ponecháno 7772 korun a jím vyživované osobě 2591 korun. Vše nad tuto částku připadne věřitelům, s výjimkou případů, kdy je příjem dotyčného člověka vyšší než součet nezabavitelné částky a toho, co má platit věřitelům, a kdy se přebývající peníze rozdělí v poměru třetina pro dlužníka a dvě třetiny na uhrazení přednostních či nepřednostních pohledávek. Případně si dlužník polepší ještě o třetinu, nemá-li žádné přednostní pohledávky.
Dlužníkům tedy zůstane víc peněz. Víc, ale přesto docela málo. A nechám na vašem uvážení, zda je to dobře nebo ne.
