Už dlouho se ví, že u nás klesá populační křivka a společnost tím pádem stárne. A to se projevuje jak na situaci na trhu práce, tak třeba i na našem penzijním systému. O kterém se už dlouho mluví jako o neudržitelném, a to vlastně naprosto plným právem.
Ti, kdo o tom rozhodují, sice mohou činit ledacos, ale dostatek mladších ročníků, které by na své předky vydělávaly, zkrátka zajistit nemohou. A tak se vlastně jenom varuje, škrtá se, spoří, posouvá se věková hranice pro odchod na zasloužený odpočinek, prostě se reformuje. A navzdory všem reformám stále nepřicházejí žádné optimistické zprávy, signalizující, že se naši senioři budou mít líp. Pokud tedy ignorujeme politicky motivovaná zvýšení penzí, která jsou ale jen líbivými gesty, nikoliv řešením.
A s příchodem nové vlády přišel i nový ministr sociálních věcí Marian Jurečka a spolu s tímto i nová vize, jak problematiku penzí řešit. I když se tu vlastně o něčem zase až tak novém určitě mluvit nedá. Protože se s něčím, co tu ještě nebylo, snad ani nedá přijít, vše, co se dalo vymyslet, už zřejmě vymyšleno bylo.
A co má být řešením podle zmíněného ministra? Je tu hned několik bodů.
- Lidé mají mít víc dětí.
- Lidé si mají na důchod spořit u kapitálových fondů.
- Do důchodového systému mají být vtaženi i lidé pracující v takzvané šedé zóně a neplatící daně.
To má být reforma chystaná novou vládou. A jestli na ní hledáte něco nového, nenajdete to. To všechno už tu bylo. A zůstává to stále aktuální, protože se prý bez takových změn začne důchodový systém za deset let propadat do dluhů.
Díky tomu výše uvedenému by se měly zvýšit příjmy penzijního systému o třetinu. A to je důležité, protože prý za čtyři desetiletí nebudeme mít dnešních 2,4 milionu, ale hned 3,2 milionu lidí v důchodovém věku. A o stejný počet lidí klesne počet těch, kdo mají na důchodce vydělávat.
A jinak? Jinak to nezvládneme, až začnou po roce 2035 odcházet do důchodu tak početné Husákovy děti.
