Mezi našinci je stále více těch, kdo znají pojmy jako kreditní a debetní platební karty. Ale zdaleka ne každý ví, že je mezi těmito rozdíl a v čem tento spočívá. A přitom se jedná o dva odlišné platební nástroje, jež fungují v praxi sice obdobně, ale v skrytu odlišně.
Kreditní karta je totiž na rozdíl od karty debetní spojená s revolvingovým úvěrem. Což znamená, že držitel karty při placení jejím prostřednictvím používá peníze banky, jež může postupně splácet a současně dále čerpat.
Kreditní karty jsou vydávány hlavně finančními institucemi, především bankami, a mezi ty nejvýznamnější z nich patří globálně použitelné Visa, MasterCard, American Express a Diners Club, jimiž lze platit prakticky po celém světě v obchodech označených tím kterým symbolem.
Za možnost používat takové karty se platí poplatky, plus úroky v případě, že není utracený úvěr splacen v dohodnuté lhůtě.
Takové karty tak slouží vlastně jako nízké a snadno dosažitelné úvěry, díky čemuž jsou vhodným nástrojem i pro ty, kdo mají nižší příjmy nebo postrádají úvěrovou historii. Ovšem mohou se tu zároveň nabízet i další služby, jako jsou pojištění, různé věrnostní slevy u některých obchodníků a podobně. Lze je používat hlavně k nákupu zboží a placení služeb v provozovnách a vesměs i na internetu, což může přijít vhod třeba při nákupu v zahraničí, kdy není nezbytné kvůli možnosti platit provádět směnu valut a zároveň nehrozí riziko, že by člověk přišel ztrátou takové karty o své finance, což hrozí u hotovosti.
Mimo to je tu možnost výběru hotovosti z bankomatu, na pokladně při nákupu nebo na výplatních místech, což ale bývá nevýhodnější kvůli absenci bezúročného období, jež je u plateb kartou obvykle třiceti- až šedesátidenní.
A tak je třeba zvážit všechna pro a proti, než se člověk takovou kreditní kartou zaopatří. Protože ‚utrácet peníze banky‘ může být příjemné, ale to jedině tehdy, je-li člověk schopen svědomitě hradit své závazky. Jinak ho taková karta může přijít i hodně draho.
