Zlato je už od dávných dob velice ceněným kovem. A protože je toto právem nazývané jako drahý kov, mají lidé mnohdy tendenci do něj investovat ve snaze zachránit své jmění, a to především v kritických dobách, v časech, kdy se nevyplatí spoléhat ani na peníze, ani dejme tomu na nějaké cenné papíry.
A i my Češi už dnes nejednou investujeme právě do zlata. Protože při tom doufáme, že uchráníme své úspory před inflací a snad je i ještě více zhodnotíme.
Ovšem je zlato skutečně takové terno? Vyplácí se do něj investovat? A pokud ano, kdy a za jakých podmínek? V tom už se my Češi vesměs zase až tak dobře nevyznáme, pokud se v tom tedy vůbec vyznáme.
Zájem o zlato roste relativně pochopitelně především v dobách, kdy jde jeho cena nahoru. A protože momentálně a ještě nějakou dobu budeme postiženi docela vysokou inflací, dá se předpokládat, že i u nás bude počet kupců drahých kovů narůstat. A to již v nadcházejícím roce.
V roce 2020 prý vlastnili čeští investoři odhadem patnáct až dvacet tun zlata a v roce 2021 toto množství vzrostlo ještě o další dvě až čtyři tuny, což znamená, že našinci v tomto kovu utopili nějakých pětatřicet miliard korun. Což možná vypadá na první pohled úctyhodně, jenže ve srovnání s jinými vyspělými státy to není zase až tak moc. A navzdory výkyvům cen se dá všeobecně říci, že šlo o docela dobré investice, protože zlato od konce roku 2018 do poloviny roku 2020 podražilo v českých korunách o 76 procent.
Ovšem od poloviny roku 2020 cena klesla, a to o desetinu, a nyní stagnuje. Což se změní v případě, že se rychle nezastaví růst cen a roztočí se inflační spirála. Což hrozí a mělo by to motivovat k tomu, aby lidé do zlata investovali až třetinu svého jmění. Protože v roce 2022 může zlato dosáhnout až rekordní ceny 46000 korun za unci, i víc, a to kvůli inflačním očekáváním, vývoji pandemie či hospodářské situaci.
