Každý, kdo už si někdy sháněl svou vlastní střechu nad hlavou, potvrdí, že to rozhodně není hračka. Bylo to notně komplikované i za dob totality, kdy byla většina našinců odsouzena k pomalu věčnému čekání na přidělení nedostatkového státního bytu v nějakém tom pořadníku, a není to jednoduché ani dnes, kdy je sice nemovitostí dostatek, ale pro změnu se za ně musí platit, a to tolik, že se při tom lidem protáčejí panenky.
Sehnat dnes vlastní bydlení tak obvykle znamená desítky let spoření. Člověk si musí dlouhodobě a znatelně utrhovat od úst, aby nějaký ten k bydlení určený objekt získal a splatil. A aby bylo reálné, že se někteří z nás vůbec někdy k bydlení dostanou, existují i půjčky. Ty bankovní či nebankovní, nesoucí označení hypotéky, ale také státní půjčka na bydlení.
Ta poslední zmíněná, tedy státní půjčka na bydlení, tu však není jen tak pro někoho. Tu mohou získat pouze takzvaní mladí lidé, tedy ti, kdo potřebují založit rodinu, ovšem obvykle nemívají přehnaně vysoké příjmy a úspory.
U této půjčky od Státního fondu podpory investic se dá počítat s tím, že jde o výhodnou nabídku finanční pomoci, jež byla doposud nabízena lidem ve věku do šestatřiceti let a nově na ni mají nárok už i lidé ve věkové kategorii do čtyřiceti let. Zatímco doposud si tu mohli takoví lidé půjčit do 1,2 milionu korun, nově jsou to až dva miliony. A vzhledem k tomu, že je tu v tuto chvíli úrok i pouhé jedno procento, jde o něco, co nemá na našem trhu obdoby.
Mladé rodiny včetně bezdětných manželů a registrovaných partnerů či nesezdané páry s dítětem ve věku do patnácti let si tak mohou zažádat o státní půjčku na rekonstrukci nebo pořízení nového bydlení, financovat se tak dá i družstevní podíl, při narození nebo nějakém jiném získání dítěte do péče lze splácení až na dva roky přerušit.
Stát se prostě stará, aby měli někteří mladí lidé kde bydlet. A byť tato pomoc také není žádné terno, je to jedna z mála věcí, jež tento stát v posledních letech pro lidi skutečně udělal.
