Pokud se mluví o inflaci, je tím míněno zvyšování cenové hladiny jako celku za určité období. Tedy jde o měřítko toho, oč v daném údobí podražilo zboží a nabízené služby, respektive o to, oč poklesla kupní síla té které měny.
Zkrátka se tu vezmou ceny určitého nabízeného sortimentu na počátku a na konci stanoveného období a zjistí se, o kolik procent se tyto změnily.
Takový pokles hodnoty peněz pak může být zapříčiněn různými vlivy:
- Inflaci zvyšuje v první řadě nadměrné zvyšování množství peněz, které jsou v oběhu.
- Svou roli tu sehrává i kolísání reálné poptávky.
- Inflaci mohou ovlivňovat ale i výkyvy v nabídce a poptávce určitého zboží.
Inflace má na ekonomiku různý vliv, pozitivní stejně jako negativní.
- Klesá reálná hodnota peněz a dalších aktiv, na což doplácejí ti, kdo takové prostředky vlastní.
- Klesá ochota investovat a spořit.
- Úměrně inflaci vzrůstají i obavy z dalšího vývoje cen.
- Inflace může vyvolat i nedostatek zboží vyvolaný zvýšeným nákupem spotřebiteli do zásoby v předtuše zdražování.
- Dává centrální bance možnost měnit úrokové sazby a tím podporovat investování do nefinančních investičních projektů.
Většina odborníků dnes zastává názor, že je nejvýhodnější variantou vývoje financí nízká a stabilní inflace, ovlivňovaná měnovými orgány, tedy centrálními bankami.
Inflaci lze dnes měřit několika způsoby:
- již zmíněnou změnou cenové hladiny za určité údobí
- deflátorem hrubého domácího produktu, tedy poměrem mezi nominálním a reálným hrubým domácím produktem
- indexem spotřebitelských cen
- nebo indexem cen výrobců
U nás ji vypočítává Český statistický úřad coby růst cen toho, co spadá do neregulované části spotřebního koše očištěné od nepřímých daní a dotací. A o tom, jaká tato je, jsme vcelku pravidelně informováni v médiích. Která jsou při zveřejňování podobných informací vcelku shovívavá. Na rozdíl od obyčejných lidí, kteří inflaci pociťují tu více a tu méně na vlastní kůži, kdykoliv si jdou něco koupit. Něco, co je obvykle pořád dražší a dražší.
