Pokud jsou vztahy mezi dvěma státy extrémně napjaté, může to vést k mnoha problémům, jež to mohou provázet. A jedním z možných způsobů, jimiž vyvíjí v takové situaci jeden stát diplomatický nátlak na ten druhý, může být třeba i embargo.
Co to takové embargo je?
Je to jeden z nejkrajnějších způsobů nátlaku či odvetné opatření, o němž může podle okolností rozhodnout jak jednotlivý stát, tak třeba i některá z vlivných mezinárodních organizací, jako je dejme tomu Organizace spojených národů.
Embargo spočívá v zákazu exportu některého výrobku, suroviny nebo zbraní do některé země nebo zákazu obchodování s dotyčným státem.
Ovšem nemusí jít vždy jenom o trest za provinění či domnělé provinění některého státu. Může jít i o pouhé preventivní opatření týkající se obchodování s produkcí zbrojních firem nebo strategickými surovinami, aby se zabránilo jejich možnému zneužití nebo bylo dosaženo uchování strategicky důležitých zdrojů pro budoucnost. A embargo nemusí být praktikováno jen v případě států, ale i organizací, právnických osob nebo osob fyzických, porušujících lidská práva či mezinárodní právo, zabývajících se pácháním trestné činnosti, praním špinavých peněz, terorismem a podobně, nebo z podobných činností podezřívaných.
Pokud jde o finanční či obchodní embargo, není toto neznámým počínáním ani v případě naší země. I tato se podílela či dosud podílí na embargu vůči Krymu, Kubě, Íránu, Rusku, Severní Koreji, Súdánu, Jižnímu Súdánu, Sýrii a Venezuele, a to v souvislosti s embargem vůči těmto ze strany OSN, Evropské unie nebo jiných států. Toto embargo spočívalo či spočívá v zamezení zpracování některých transakcí v určitých nebo všech měnách, v omezení některých obchodních transakcí se zbraněmi, zbrojním materiálem, zneužitelným zbožím, technologiemi či softwarem.
A takové embargo není vůbec žádná legrace. Protože zkuste si třeba představit, jak by se u nás dnes změnil život, kdyby s námi svět odmítl obchodovat. Hodně tristní představa, že?
