Mělo by vždy platit, že lidé za svoji odvedenou práci dostanou peníze a za ty si podle zákonitostí trhu nakoupí to, co chtějí a na co jim tyto peníze stačí. Ovšem to pochopitelně platí jenom v nepokřivené ekonomice. Když se moci chopí někdo, kdo vede nezdravou nebo přímo šílenou ekonomickou politiku, je nasnadě, že jím vydané peníze ztrácejí na významu a na trhu neběží vše tak, jak má. V takové chvíli se pak může počít nedostávat takzvaně lepší zboží a možná i věci naprosto běžné, banální.
Z minulosti to známe i my. I naše starší generace žila v dobách, kdy si sice každý vydělal to, nač měl nárok, a někdo třeba i něco navíc, ale to, že měl někdo naše koruny, ještě vůbec neznamenalo, že si za ně koupí to, co chce nebo možná i potřebuje.
A protože u nás nebylo to, co se nabízelo i pouhých pár kroků za našimi (zadrátovanými a nepropustnými) hranicemi, bylo možné si to pořídit jen za cizí, a to ne ledajakou, nýbrž výlučně konvertibilní měnu. Což se sice hezky řeklo, jenže jen těžko realizovalo. Protože kolik bylo mezi našinci vyvolených, kteří ji měli, že?
A tak se u nás zrodila i možnost koupit si něco lepšího, než bylo běžně k mání, v zařízeních pro svým způsobem vyvolené našince. Tedy pro ty, kdo se nějak dostali k volně směnitelným měnám nebo k sice také korunám, jenže nikoliv československým, nýbrž tuzexovým. K bonům, chcete-li.
Kde se tyto tuzexové koruny vzaly?
(Nejen) kvůli své nadhodnocené měně se nedařilo našemu státu vést vyrovnaný zahraniční obchod. Nedostávalo se tu valut pro platby zahraničním obchodníkům. A z toho důvodu u nás vznikly speciální obchody, nabízející původně naše vývozní artikly a později i importované nedostatkové zboží. Které měly odčerpávat valuty od cizinců a našich lidí pracujících v cizině, a to tak, že tyto byly směňovány za paralelní měnu, tuzexové koruny.
Které byly na rozdíl od československé měny velice žádané. Protože si za ně bylo možno koupit něco lepšího, něco, co obyčejní lidé nemívali. A stát tak mohl z lidí ždímat vzácné cizí peníze a dávat jim to, za co se dalo nakoupit víc než jen naprosté minimum a nejednou ani to ne.
Což může i dnes posloužit jako memento. Pro lidi, kteří věří, že za dob minula bylo líp. Protože prý státu záleželo na obyčejných lidech. Jimž tento ve skutečnosti nedopřál bez speciální měny ani možnost koupit si něco lepšího.
