Když má někdo peníze, neměl by se jenom radovat z toho, že je má. Měl by se také postarat o to, aby o ně nežádoucím způsobem nepřišel. Jenže ti, kdo ho o jeho peníze chtějí připravit, si někdy dají opravdu tu práci, aby působili důvěryhodným dojmem, a někdo se zkrátka někdy nechá oklamat. Ke své vlastní škodě.
Je jasné, že když se k nám v reálném světě přiblíží nějaká ta pochybná existence, raději si začneme hlídat peněženku a další majetek. Ale není tu jenom svět reálný. A tak se podvodníci pokoušejí využít i další možnosti. A i telefony, e-maily nebo faktury jim v jejich nekalém podnikání mohou pomáhat.
Kybernetické kriminality je víc a víc a tato je také stále sofistikovanější. A zejména právě v létě se lidé a firmy nejednou stávají oběťmi nejrůznějších podvodů. A které to jsou v případě firem?
Někdy dostávají účetní firem falešné e-maily tvářící se jako e-maily od jejich nadřízených a vyzývající je obvykle k platbám do ciziny. E-mail má urgentní charakter a přichází hlavně v době, kdy příslušný nadřízený není snadno k zastižení. A pokud si účetní pravdivost takového e-mailu neověří a peníze pošle, bývají tyto ztraceny. Čemuž se dá někdy zabránit snadno, pokud je takový e-mail napsán podezřele nekvalitním jazykem nebo pokud má firma nastavené mechanismy, jak se něčemu takovému bránit, jako je vícefázové ověřování.
A podobně je tomu i u zasílání falešných faktur, jež je někdy možné rozeznat podle čísla účtu lišícího se od obvykle používaného konta toho, komu má být zaplaceno, případně podle toho, že mají být peníze odeslány do neobvyklé země lišící se od působiště skutečného obchodního partnera, za kterého se podvodník vydává. I zde se dá takový podvod odhalit, pokud je příjemce faktury obezřetný a jakékoliv pochybnosti si důkladně ověří. Což se ale někdy nestává.
Podobným podvodům se tedy dá samozřejmě bránit. Ale chce to rozumět problematice. A proto by se měly firmy starat, aby si své peníze zabezpečily. A neposílaly je automaticky kdykoliv, když si o ně někdo řekne.