Nemáte-li někdy peníze, co vlastně máte? Pochopitelně v první řadě starosti. A to mimo jiné i starosti s tím, jak si ony chybějící peníze sehnat. To dá rozum, protože celá lidská existence přece stojí na penězích, a ten, kdo je nemá, nemůže pomalu ani existovat.
A jak se dá přijít k penězům? Nejlogičtější cestou je vydělat si je. A rád bych napsal, že je to i cestou nejjistější, jenže to si tvrdit přece jenom raději netroufnu – protože jsou i lidé, kteří si nevydělají dostatečně ani při provozování více zaměstnaná současně, a jsou i tací, kteří by si logicky také rádi vydělali, jenže o práci ani nezavadí. Takže práce by měla být nejjistějším a nejobvyklejším zdrojem lidských příjmů, jenže tomu není a zřejmě ani nikdy nebude stoprocentně tak.
Lidé, kteří si z jakýchkoliv důvodů nedokážou potřebné finanční prostředky vydělat, se o ně musí logicky postarat nějakým jiným zvládnutelným způsobem. Jenže legálních způsobů, jak si přijít k dostatku peněz i bez práce, už není mnoho.
Někdo si takové peníze může i půjčovat, ovšem to mu dlouhodobě nepomůže, protože to, co si půjčí, musí nakonec také vrátit.
Lze i žebrat, a takové vyžebrané peníze pak má člověk pro svou potřebu, jenže v tomto případě jde o živobytí nejisté a navíc nedůstojné slušného člověka.
A když na to přijde, dá se i vyhrát. A to nejen formou nelegálního hazardu. Jsou tu přece losy, různé sázenky a podobně, a podle reklam se u nich máme těšit na třeba i pohádkové zisky. Ale každý ví, že většina sázejících končí u toho těšení se, a ani ti, kteří vyhrají, obvykle nejsou zaopatřeni napořád. A někdy vše zakrátko zase prohrají.
A tak logika přece jenom velí najít si zaměstnání nebo se pustit do soukromého byznysu a tím si na své živobytí vydělávat. Protože je to největší šance na finanční úspěch. A na rozdíl od kriminální činnosti se tu obohatíme, aniž by nás za to zavřeli.
