Když se členové nějaké domácnosti potýkají s tím, že je pro ně bydlení vzhledem k jejich příjmům neúměrně drahé, nemusí se hned stěhovat do něčeho skromnějšího nebo rovnou na ulici. Ani nemusí jít krást, aby měli na výdaje související s jejich bydlením.
Pokud totiž jejich příjmy nestačí k tomu, aby se třiceti (v Praze pětatřiceti) procenty z nich zaplatilo bydlení nepřesahující cenově částku normativních nákladů na bydlení, stačí si zažádat a mohou dostat příspěvek na bydlení. Stačí si podat žádost a pak každých čtvrt roku dokládat oprávněnost získávání tohoto příspěvku.
A kolik že může taková domácnost dostat? To se dá spočítat relativně snadno. Jde totiž o rozdíl mezi normativními náklady a rozhodným příjmem rodiny, který je nutné vynásobit koeficientem 0,3 (v Praze 0,35). Přičemž se tu kalkuluje s náklady na konkrétní bydlení a příjmy všech členů žijících v takové domácnosti.
Je tedy nutné dokládat mezi výdaji takové věci, jako je výše nájmu u nájemního bydlení či takzvané srovnatelné náklady u bytů soukromých a družstevních. U všech bytů se pak rovněž počítá s takovými náklady, jako jsou cena plynu, elektřiny, tepla, dodávek vody a stočného, úklidu společných prostor, odvozu komunálního odpadu atd. A co se týká příjmů, k těm patří měsíční plat či mzda, důchod, rodičovský příspěvek nebo příspěvek na děti
Kdo splňuje podmínky pro získání tohoto příspěvku, může zažádat třeba i na předpřipravených formulářích, v papírové nebo elektronické podobě, na úřadu práce nebo přes ministerstvo.
Takže se nemusí nikdo z nás tolik bát, že by se musel vystěhovat jenom kvůli tomu, že nebude na příliš drahé bydlení mít. Pomoc tu určitě existuje. A dokonce už padl i vládní návrh, aby se kvůli enormnímu růstu cen energií příspěvek na bydlení zvýšil, respektive aby se k němu od začátku roku 2022 připočítával zvláštní přídavek zahrnující růst cen energií. A případně i bez toho přijde v lednu zákonná valorizace.
