Když si chce člověk v dnešní době zajistit bezpracné zisky nebo třeba alespoň ochránit své úspory před nežádoucím vlivem inflace, musí nezbytně vsadit na investování svých finančních prostředků. A protože ne všechny firmy a instituce prosperují, a ne každému se tu dá věřit, musí se investování i rozumět, aby toto nebylo nakonec namísto výdělečné prodělečnou záležitostí.
Ovšem mnozí z nás tomu nerozumí. A to často ani ti, kteří o sobě sami tvrdí pravý opak. A proto často doufáme ve zbohatnutí, které je klidně i zcela nereálné, často sázíme na riskantní finanční produkty, které sice vysoké zhodnocení nabízejí, ale to jenom proto, že je tato naděje provázena i značným rizikem ztrát.
A to není jediná chyba, které se my Češi při investování dopouštíme. Poměrně častým nerozumným jednáním je i skutečnost, že jakmile dochází k poklesu trhu, v panice své vklady vybíráme, čímž se poškozujeme. Protože vvbírat by se mělo naopak v době, kdy jsou naše investice na vrcholu.
A hlavně nám chybí to, z čeho vyplývají třeba i ty výše zmíněné chyby, a tím je finanční gramotnost a povědomí o investicích a chování trhu s cennými papíry. Sice leckdy tvrdíme, jak se v tom dobře vyznáme, jenže jak prý napovídají informace z Indexu investiční gramotnosti, jsou na tom třeba středočeští respondenti nejhůř z celé České republiky, na rozdíl od Pražanů, a zrovna tak jsou na tom nejmizerněji lidé ve věku osmnáct až šestadvacet let, ačkoliv jsou to právě oni, kteří oplývají osobně největší sebedůvěrou.
A tak jsme my Češi zčásti neználci, kteří jsou schopní nerozumně investovat i do naprostých šíleností za pochybných podmínek, a zčásti jsme ze setrvačnosti pořád ještě docela konzervativní a jde nám hlavně o to, abychom se nespálili.
A proto se u nás investování nedaří dobře. A dokud se nenaučíme, jak na to, stěží budeme zemí úspěšných investorů.
